Mýty a fakta o duševním zdraví

 

O duševním zdraví se v posledních letech mluví stále častěji, a to převážně díky rostoucímu poli výzkumu a aktivitám mezinárodních organizací, mezi které patří například Světová zdravotnická organizace (WHO), Národní institut duševního zdraví (NIMH) či Americká psychologická asociace (APA). V českém prostředí se o to zasluhuje v prvé řadě Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Různé způsoby péče o duševní zdraví se tak úspěšně dostávají do veřejného povědomí. Přesto však tuto tématiku obklopuje řada mýtů a předsudků. Tyto mylné představy často vycházejí z nedostatku informací či ze stigmatizace, která je s psychickými obtížemi i dnes nadále spojována. Výsledkem je, že mnoho lidí váhá nad tím, zda odbornou pomoc vyhledat a své potíže často podceňují. Pravda se ovšem skrývá jinde, naše emoce i možné psychické obtíže jsou přirozenou součástí života a to, jak s nimi dokážeme pracovat, významně ovlivňuje naše duševní zdraví. 

 

Pojďme se tedy podívat na nejčastější mýty o duševním zdraví a zároveň si vysvětlit, proč neodpovídají skutečnosti. Právě informace z ověřených, odborných zdrojů mohou pomoci tyto mýty postupně odbourávat.  

 

Mýtus: Psychické obtíže jsou projevem slabosti.

Fakt: Duševní zdraví je ovlivňováno řadou biologických, psychologických i sociálních faktorů. Stejně jako u tělesných onemocnění se nejedná o „slabou vůli“ nebo „nedostatek síly charakteru“. Psychické obtíže mohou postihnout kohokoliv bez ohledu na věk, pohlaví či životní zkušenosti. Vyhledání odborné pomoci není známkou slabosti, ale projevem síly, odpovědnosti a odvahy pečovat o své zdraví.

 

Mýtus: O duševní zdraví je potřeba pečovat jen tehdy, když máte diagnostikovanou psychickou poruchu.

Fakt: Pečovat o své duševní zdraví by měl každý z nás. Podobným způsobem, jako se staráme o své fyzické zdraví i v době, kdy nejsme nemocní, aktivní psychohygienou si můžeme udržovat duševní pohodu. Zdravé vztahy, vyvážený životní styl, schopnost zvládat stres nebo hledání smysluplných aktivit – to vše tvoří základ prevence a dlouhodobého duševního zdraví. Péče o naši psychiku by měla být běžnou součástí našeho života. 

 

Mýtus: Když vyhledám odbornou pomoc, budu muset brát léky.

Fakt: Vyhledání odborné pomoci v žádném případě nevede k automatickému nasazení medikace. Léčba duševních onemocnění je vysoce individuální záležitost a neexistuje univerzální řešení, které by fungovalo pro každého. Naopak výzkumy poukazují na skutečnost, že pokud je nutné medikaci nasadit, nejlepší výsledky bude mít právě v kombinaci i s jinými technikami, jako jsou psychoterapie nebo úprava životního stylu (Rajkumar, 2024). Podrobnosti léčby jsou vždy diskutovány mezi klientem a psychiatrem, aby byla zajištěna ta nejvhodnější péče. 

 

Mýtus: Léky změní mou osobnost a přestanu být sám sebou.

Fakt: Cílem medikace není změnit osobnost člověka, nýbrž zmírnit symptomy, které narušují jeho každodenní fungování a kvalitu života. Dobře nastavená a regulovaná léčba by neměla potlačovat vaši individualitu ani způsobovat, že se „necítíte sami sebou“. Naopak, mnoha lidem umožní znovu prožívat radost, lépe se soustředit, regulovat emoce a fungovat v běžném životě. Najít správný lék ovšem někdy vyžaduje čas. Vyladění medikace probíhá ve spolupráci s psychiatrem a může zahrnovat zkoušení různých typů léků nebo změny v dávkování, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku s minimem nežádoucích účinků. 

 

Mýtus: Adolescenti nemají problém s duševním zdravím, jen s nimi cloumají hormony a chtějí pozornost.

Fakt: Dospívání je období intenzivních fyzických i psychických změn a je skutečností, že hormonální výkyvy mohou být příčinou náhlých změn nálad. Přesto však nelze psychickou nepohodu nebo změny v chování vždy označovat za běžné známky puberty. Zlehčování jakýchkoliv psychických obtíží pod záminkou fluktuace hormonů či touhou po pozornosti může být osudovou chybou, která by mohla adolescenty odradit od vyhledání odborné pomoci v situaci, kdy ji akutně potřebují. V každém věku, a v průběhu dospívání obzvlášť, je třeba projevit člověku podporu a nabídnout bezpečný prostor pro sdílení pocitů a trápení. Navíc i odborné studie (Luo et al., 2024) dokazují, že ačkoliv mohou změny v hormonální rovnováze hrát roli v rozvoji psychických obtíží, zdaleka nejsou jejich primární příčinou.

 

Mýtus: Mluvit o duševním zdraví situaci jen zhoršuje.

Fakt: Otevřený a upřímný rozhovor o psychických obtížích situaci nezhoršuje, právě naopak.  Sdílením našich prožitků, emocí a zkušeností pomáháme ulevit svému vnitřnímu napětí, a můžeme získat jak novou perspektivu, tak podporu ve svých blízkých. Na druhé straně mlčení přispívá k pocitu strachu, izolace a studu, což jsou faktory, které mohou člověku ještě přitížit. Otevřená komunikace má řadu prospěšných účinků nejen pro ty, kdo se s psychickými obtížemi potýkají, ale také pro širší komunitu. Když rodiče nebo učitelé o duševním zdraví mluví, viditelně tím snižují stigma, díky čemuž si lidé uvědomí, že jejich pocity nejsou neobvyklé, a že je normální o nich mluvit (Monroe, 2023). 

 

Psychika je nedílnou součástí našeho celkového zdraví. Ovlivňuje to, jak přemýšlíme, co cítíme, jak se rozhodujeme i jak jednáme v každodenním životě. Přesto je v naší společnosti duševní zdraví stále obklopeno řadou mýtů, které mohou vést k nepochopení a obavám z vyhledání odborné pomoci. Jak ale ukazují nejen vědecké studie, ale také zkušenosti z praxe, mluvit o duševním zdraví otevřeně, bez předsudků a se snahou porozumět, může přinést úlevu jednotlivcům i jejich okolí.

 

Naši odborníci jsou tu od toho, aby vás podpořili, porozuměli vašemu příběhu a pomohli vám najít cestu, která bude fungovat právě pro vás. Nemusíte se bát mluvit o svém duševní zdraví, kontaktujte nás.

Bc. Jana Felková

Zdroje:

Rajkumar, R. P. (2024). The Advantages of Combining Therapies in Treating Psychiatric Patients. Brain Sciences, 14(7), 708. https://doi.org/10.3390/brainsci14070708

Luo, D., Dashti, S. G., Sawyer, S. M., & Vijayakumar, N. (2024). Pubertal hormones and mental health problems in children and adolescents: a systematic review of population-based studies. EClinicalMedicine, 76.

Monroe, T. (2023, March 8). Engaging Your Community in the Mental Health Conversation. NAMI. https://www.nami.org/african-american/engaging-your-community-in-the-mental-health-conversation/