Vánoční rodinná dynamika: co stojí za napětím a jak ho zvládat

 

Vánoční svátky bývají prezentovány jako období klidu, harmonie a společně stráveného času. Výzkumy však ukazují, že pro mnoho lidí představují zároveň období zvýšeného stresu, napětí a emoční zátěže. Vánoce jsou specifické tím, že kombinují několik stresorů, jakými jsou například zvýšená očekávání, setkání s širokou rodinou nebo návrat do prostředí, které je často spojeno s hluboce zakořeněnými vztahovými vzorci. Americká psychologická asociace (APA) upozorňuje, že právě situace s vysokými očekáváními a časovým tlakem mohou aktivovat stresové reakce a zvyšovat riziko konfliktů v rodinách.

Není tedy překvapivé, že mnoho lidí popisuje předvánoční období jako psychicky náročné. Cílem tohoto článku je přiblížit, jaké mechanismy stojí za zvýšeným napětím v rodinách během svátků, a nabídnout strategie vycházející z odborných poznatků, které mohou pomoci tyto situace lépe zvládat.

Typické stresory v období Vánoc

Není výjimkou, že mnozí z nás pociťují v době svátků spíše stres a napětí, nežli pocit zaslouženého odpočinku a pohody. Podle statistik Americké psychologické asociace uvedlo 89 % dospělých respondentů, že sváteční období vnímají jako zdroj stresu, přičemž mezi hlavní stresory patří finanční tlak, rodinné konflikty, obavy z nerealistických očekávání a další nátlaky spojené se sváteční sezónou (APA, 2023). Dokonce i rozsáhlý průzkum v 11 evropských zemích ukázal, že respondenti dotazovaní těsně před Vánoci udávali nižší životní spokojenost a méně příznivou emoční pohodu než ti, kteří byli dotazováni v jiných obdobích roku (Mutz, 2016).

Jedním z nejvýznamnějších zdrojů stresu je časový tlak a množství úkolů, které se v předvánočním období hromadí. S tím se pojí taktéž finanční zátěž, neboť vánoční sezóna je tradičně obdobím zvýšené spotřeby. Kasser a Sheldon (2002) uvádějí, že materiální zaměření (tedy důraz na nakupování, utrácení a hodnotu darů) je systematicky spojeno s vyšší mírou stresu a negativního emočního prožívání během svátků.

Samotné stresory však nehrají klíčovou roli v prožívaném předvánočním napětí – to má na svědomí způsob, jakým na tyto stresory reagujeme. Pokud do svátků vstupujeme s vysokým očekáváním a idealizovanou představou, snadno se dostaví pocit tlaku či selhání, když se realita od těchto přání odchyluje. Je proto lepší oprostit se od obrazu „dokonalých Vánoc“ a věnovat pozornost vlastním skutečným potřebám a preferencím, bez ohledu na to, jak je slaví naše okolí.

Když do hry vstoupí rodinná dynamika

K napětí, které se během svátků může objevovat, přispívají také vztahové a sociální faktory. Vánoční období bývá spojené s vyšší koncentrací rodinných setkání, a tím i se situacemi, v nichž se jednotliví členové rodiny dostávají do intenzivnějšího kontaktu než obvykle. Studie ukazují, že konflikty či napjaté okamžiky během svátků mohou výrazně ovlivnit emoční prožívání a zhoršit celkovou atmosféru v rodině, i když převládá spíše pozitivní ladění (Páez et al., 2011). Negativní interakce navíc mívají silnější a trvalejší emoční dopad než události pozitivní.

Vánoce tak často odhalují, jak citlivě reagujeme na rozdílná očekávání, nevyřčená slova nebo staré, přetrvávající spory. Právě v rodinném prostředí se pozoruje, že reakce na stres nejsou výlučně individuální záležitostí. Rodina funguje jako systém, v němž se členové navzájem ovlivňují a v němž se mohou během zvýšené zátěže znovu objevovat dlouhodobé vzorce chování. Svátky proto často přinášejí situace, kdy neplánovaně sklouzneme zpět do rolí, které jsme zaujímali v dětství, opakujeme známé komunikační postupy nebo se ocitáme uprostřed napětí mezi dalšími členy rodiny.

Tyto procesy mohou být nenápadné, ale významně určují, jak vánoční setkání probíhají. Patří mezi ně fenomén regrese – tendence reagovat způsobem, který odpovídá dřívějším, často dětským emočním strategiím, spíše než těm aktuálním. V obdobích napětí se rovněž častěji objevuje triangulace, tedy vtahování třetí osoby do vztahového napětí mezi dvěma členy rodiny. I zdánlivě drobná situace může vyvolat řetězovou reakci, která se přenáší napříč rodinou. Tyto opakující se vzorce nejsou známkou selhání, ale přirozeným důsledkem fungování rodinných systémů.

Jak napjaté situace zvládat

Ačkoliv je vždy obtížné s napětím v rodinných kruzích bojovat, existují způsoby, jak ho zmírnit a lépe na něj reagovat. Výzkumy ukazují, že pozitivní rodinné interakce, pocit sounáležitosti a rituály podporující společný čas mohou přispívat k lepší náladě i větší vzájemné toleranci (Páez et al., 2011).

Jednou z nejúčinnějších cest je vědomé snížení očekávání. Mnoho konfliktů vzniká právě z rozdílných představ o tom, jak „by to mělo být“. Přijetí faktu, že ne vše proběhne dokonale, umožňuje větší flexibilitu a brání tomu, aby se drobné odchylky staly zdrojem nespokojenosti.

Pomáhá také otevřená, ale nenátlaková komunikace. Namísto ukvapených reakcí je užitečné vyjádřit vlastní potřeby jasně a s ohledem na druhého, například výroky v první osobě. V situacích, kdy se konverzace začíná vyostřovat, může pomoci krátká pauza, změna prostředí nebo vědomý přechod k neutrálnímu tématu.

Užitečné je rovněž vyhledávat situace, které rodinu sbližují. Společné aktivity, připomínání hezkých vzpomínek nebo krátké rodinné rituály mohou pomoci snížit napětí. Současně je důležité rozpoznat vlastní hranice a dopřát si v případě potřeby prostor pro psychickou pohodu.

Na závěr: co si z Vánoc odnést

Vánoční období může být náročnější, než jsme ochotni si připustit. Nejde však o selhání jednotlivce nebo rodiny, nýbrž o přirozenou reakci na souběh sociálních a organizačních požadavků. Pomáhá realističtější očekávání, otevřenost, respekt k vlastním i cizím limitům a vědomé vytváření prostoru pro odpočinek.

Pokud se konflikty opakovaně zhoršují nebo je komunikace dlouhodobě komplikovaná, může být vhodné vyhledat odbornou podporu. Na klinice PSYMED poskytujeme rodinnou terapii pod vedením lékaře a systemického psychoterapeuta MUDr. Ondřeje Masnera.

V případě zájmu o objednání na rodinnou terapii nás kontaktujte.

 

O autorce: Jana Felklová Jana je studentka 1. ročníku navazujícího magisterského programu Teoretická a výzkumná psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Svoji práci v Unicare Medical Center vnímá jako cennou příležitost získat praktické zkušenosti v oboru psychologie během studia.

 

Zdroje:

American Psychological Association. (2023, November 30). Holiday Season Stress release. https://www.apa.org/news/press/releases/2023/11/holiday-season-stress

Kasser, T., & Sheldon, K. M. (2002). What makes for a merry Christmas?. Journal of Happiness Studies, 3(4), 313–329.

Mutz, M. (2016). Christmas and subjective well-being: A research note. Applied Research in Quality of Life, 11(4), 1341–1356.

Páez, D., Bilbao, M. Á., Bobowik, M., Campos, M., & Basabe, N. (2011). Merry Christmas and Happy New Year! The impact of Christmas rituals on subjective well-being and family's emotional climate. International Journal of Social Psychology, 26(3), 373–386.

Minuchin, S., & Fishman, H. C. (1981). Family therapy techniques. Harvard University Press.