Gestalt terapie: Umění být přítomen „tady a teď“

 

Gestalt terapie je humanisticky orientovaný psychoterapeutický směr, a jako takový vychází z přesvědčení, že každý člověk má v sobě vrozený potenciál k růstu, seberealizaci a zdravému vývoji. Terapie se nesnaží klienta “napravit”, nýbrž ho provází na cestě k osobnostnímu růstu a schopnosti sebevědomě rozhodovat o svém životě. Termín “gestalt” vychází z německého slova označující “tvar” nebo též “celek” a svým názvem tak odráží podstatu terapeutického směru: člověk je vnímán v souvislosti s jeho prostředím jako jeden celek, který nelze dělit na jednotlivé komponenty. Svým vznikem ve 40. letech 20. století reagovala Gestalt terapie na tehdejší dominantní přístupy v psychologii, na psychoanalýzu a behaviorismus. Nově však přinesla inovativní způsob spolupráce mezi terapeutem a klientem a poukazuje na důležitost a citlivost tohoto vztahu. 

Základní principy gestalt terapie 

Gestalt terapie vychází z několika klíčových principů, které společně vytvářejí její jedinečný přístup k porozumění člověku a jeho prožívání. 

Uvědomění

Jedním ze základních stavebních kamenů gestalt terapie je princip uvědomění (“awareness”). Popisujeme ho jako prožitek, při kterém je člověk v kontaktu se vším, co se aktuálně děje, s jeho tělem a prostředím, jež ho obklopuje. Uvědomění v tomto pojetí není pouhé intelektuální poznání, nýbrž proces, v němž se propojují vjemy, emoce i tělesné prožitky. Za cíl si neklade situaci analyzovat, ale prožít ji vědomě a bez hodnocení. Zakladatel gestalt terapie Fritz Perls (1969) zdůrazňuje, že právě uvědomění je prvním krokem ke změně.

Tady a teď

Charakteristickým znakem pro gestalt terapii je zaměření na přítomný okamžik. Tento koncept vychází z přesvědčení, že skutečná změna a porozumění sobě samému mohou nastat pouze v přítomném prožívání, nikoli v minulosti nebo budoucnosti. To samozřejmě neznamená, že naše minulost není důležitá – gestalt terapie učí klienty, jak na ni nahlížet skrze to, co se projevuje “tady a teď”. 

Kontext

Člověk je vždy součástí širšího kontextu, tvořeného jeho prostředím, vztahy a kulturou, a nemůže být od tohoto kontextu izolován. Právě z tohoto přesvědčení gestalt terapie vychází. V psychologii to odborníci nazývají tzv. teorií pole, kterou původně v roce 1951 formuloval Kurt Lewin. Podle jeho teorie je lidská zkušenost součástí širšího “pole”, jež zahrnuje nejen vnitřní aspekty člověka, jako jsou potřeby, přání a myšlenky, ale i vnější faktory, jako je právě prostředí kolem něj. Všechny tyto složky se navzájem ovlivňují, prolínají a dohromady vytvářejí jedinečný kontext, v němž se daná zkušenost odehrává. 

Vztah mezi terapeutem a klientem

Za ústřední prvek celého procesu je v gestalt terapii považován úzký vztah mezi klientem a terapeutem. Dialog mezi nimi je autentický, přímý, ale v prvé řadě rovnocenný. Terapeut není tím, kdo „napravuje“, nýbrž klienta provází jeho prožitky a společně zkoumají, jak tyto zkušenosti odrážejí život klienta mimo terapeutická sezení. 

Struktura a průběh terapie

Gestalt terapie se od mnoha jiných přístupů liší tím, že není pevně strukturovaná předem, ale přizpůsobuje se individuálním potřebám klienta a tomu, co se děje v přítomném okamžiku. Terapeut nevystupuje jako autorita určující směr, nýbrž jako průvodce, který vytváří bezpečný prostor pro zkoumání klientových zkušeností „tady a teď“. Součástí sezení mohou být různá cvičení, například:

• technika prázdné židle – klient si představí osobu nebo část sebe sama, s níž vede imaginární rozhovor, čímž se mohou zviditelnit nevyjádřené emoce či vnitřní konflikty

• práce s tělem – zaměření pozornosti na fyzické vjemy, které odrážejí psychické procesy (např. napětí, dech, držení těla)

• experimentování – zkoušení nových zkušeností v bezpečném prostředí terapeuta

• přehánění – pokud má klient potíže své pocity vyjádřit slovy, terapeut ho může požádat, aby zvýraznil určité gesto nebo pohyb, který se spontánně objeví

Následuje společné zpracování – terapeut s klientem reflektují, co se odehrálo, co si klient uvědomil a jak to souvisí s jeho životem mimo terapii. Délka terapie se liší, může být krátkodobá i dlouhodobá, a sezení obvykle trvají 50-60 minut jednou týdně. 

Kde gestalt terapie pomáhá a proč je účinná

Gestalt terapie se v posledních letech znovu dostává do popředí vědeckého zájmu. Současné výzkumy potvrzují její přínos nejen v individuální práci s klienty s úzkostnými a depresivními obtížemi, ale i v léčbě psychosomatických potíží, poruch osobnosti či v oblasti osobního růstu a prevence vyhoření. Přehled 11 empirických studií (Raffagnino, 2019) ukazuje, že Gestalt terapie dosahuje srovnatelné účinnosti s jinými zavedenými směry, například s kognitivně-behaviorální terapií, a to zejména v oblasti zlepšení funkčního prožívání, sebepojetí a mezilidských vztahů. Zlepšení se projevovalo nejen u klinických diagnóz, ale i v oblasti sociální adaptace, sebedůvěry a osobní odpovědnosti.

Novější výzkum z roku 2023 (Kaisler et al.) potvrdil pozitivní účinky Gestalt terapie u klientů s běžnými duševními poruchami, jako jsou deprese a úzkost. Studie zdůraznila, že důležitým faktorem změny je tzv. “empowerment” – tedy posílení pocitu vlastní kompetence a schopnosti ovlivňovat svůj život. 

Výzkum i klinická praxe ukazují, že právě zaměření na prožitek „tady a teď“, práci s tělem, emocemi a uvědoměním, stejně jako autentický vztah mezi terapeutem a klientem, představují klíčové faktory změny. Gestalt terapie nevede k rychlému potlačení symptomů, ale k hlubší proměně způsobu, jakým člověk vnímá sebe a svět. 

Gestalt terapie na klinice PSYMED

Gestalt terapii na klinice PSYMED praktikují dva odborníci, a to Mgr. et Mgr. Adi Hasanbašić a Daniel Espitia, o nichž se můžete dozvědět více na jejich profilu. 

Pokud vás gestalt terapie zaujala a chtěli byste se o ní dozvědět více nebo si domluvit první konzultaci, kontaktujte nás.

 

O autorce: Jana Felklová Jana je studentka 1. ročníku navazujícího magisterského programu Teoretická a výzkumná psychologie na Univerzitě Karlově v Praze. Svoji práci v Unicare Medical Center vnímá jako cennou příležitost získat praktické zkušenosti v oboru psychologie během studia.

 

Zdroje:

Pejic, A., & Javed, A. (2023). Gestalt Therapy. In StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; National Library of Medicine (US), National Institutes of Health. Retrieved from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK613291/

Perls, F. S., & Stevens, J. O. (1969). Gestalt therapy verbatim.

Raffagnino, R. (2019). Gestalt therapy effectiveness: A systematic review of empirical evidence. Journal of Social Sciences, 7(6), 346–361. https://doi.org/10.4236/jss.2019.76029

Kaisler, R. E., Fede, M., Diltsch, U., Probst, T., & Schäfer, Y. (2023). Common mental disorders in Gestalt therapy treatment: A multiple case study comparing patients with moderate and low integrated personality structures. Frontiers in Psychology, 14, Article 1304726. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2023.1304726